Zpráva z Močálu!

Aprílové počasí v březnu?… něco je jinak. Začínáme druhý rok společných společenských pracovních setkání Ekocentra Pod Marjánkou.

Vzhůru do Močálu na Rudské pěšině. Za hodinu stihlo 3x svítit sluníčko, 5x pršet, 2x uragán, 2x padaly trakaře nebo tak nějak a 7 lidí z toho 2 děti zapadli do hlubin močálu (nikdo z nich definitivně). Skupina Vodoteč (krumpáče) obnovující průtok vody sesuvem zasypanou strouhou ohlásila úspěch v 5 lidech asi za hodinu. Skupina Tůňky (rýče) splynula se skupinou Tráva (hrábě) a do dvou hodin společně vyčistili a prosvětlili mokřad. I skupina Oheň(sirky), likvidující staré větve a křoví pálené mimo močál se také udržela beze ztrát, užívajíc opakovaně stezku močálem nepřetržitě opravovanou skupinou Chodník (hřebíky). Jako poslední skupina teenagerů Ekosviště (kramle) nivelizovala ohrazení a dopadovou plochu workoutu štěpkou

Dopoledne zahájené přednáškou botanického experta na močály Dr. Barborou Čepelovou z ČSOP Kladensko (děkujeme) zakončilo všech 30 držitelů nářadí ochutnávkou moravské kyselice či guláše s chlebem, vše ohněm ohřáté na roštu fi Stýblo.

Odcházíme zvědaví, jak se náš zásah projeví. Voda teče do močálu a nezamokřuje ornou půdu, tůňky u prameniště jsou vyčištěné, impozantní exemplář sedmikmenné Vrby bílé si tak trochu vydechl. Je radost býti plovatkou bahenní v takovém močále. Ještě přebalíme vloni nově vysázené vzrostlé stromy a máme volné ruce na studánku nebo dvě 29. dubna.

Za Ekocentrum Pod Marjánkou Antonín Cífka

Fotograf: Tereza Romaňáková

Podpořeno z grantového programu České spořitelny „Dokážeme víc“, ve spolupráci s Nadací Via.